Více než 50 let se 22. duben slaví po celém světě jako Den Země. Firmy představují ekologické inovace, města či různé instituce vyhlašují akce různého stupně dobrovolnosti a jednotlivci se sami sebe ptají, co mohou udělat pro své okolí i celou planetu.
První Den Země se uskutečnil v roce 1970 a díky zapojení milionů Američanů ze všech vrstev a koutů země se stal mezníkem u zrodu moderního environmentálního hnutí. Dnes se stal největší společenskou událostí na světě, když se na jejím průběhu podílely miliardy lidí ve 192 zemích všech kontinentů. S návrhem na jeho ustanovení přišel v roce 1969 mírový aktivista John McConnel, který jako nejvhodnější termín původně navrhoval 21. březen, tedy den jarní rovnodennosti.
Současně však americký senátor Gaylord Nelson svolal na 22. dubna velkou environmentální manifestaci, které se na tisících místech Spojených států nakonec zúčastnilo kolem 20 milionů Američanů. A tak se stal 22. duben 1970 prvním oficiálně uznaným Dnem Země. Následující rok již jeho organizaci převzala Organizace spojených národů, která od začátku devadesátých let postupně rozšiřuje aktivity spojené s oslavami Dne Země i do ostatních zemí světa.
Zapojte i vaše žáky!
Nejčastějšími účastníky akcí spojených s oslavami Dne Země jsou mateřské školky a základní a střední školy. Učitelé se žáky nebo studenty debatují o aktuální ekologické situaci a vysvětlují jim, jak by se měli lidé správně chovat v přírodě a během pobytu v ní. Součástí výuky tak často bývá i výlet do okolních lesů, kde mohou jednotlivé třídy soutěžit ve sběru odpadků – kdo nasbírá více odpadků nebo vyčistí náročnější úsek jako například potok nebo skalní rokle. Po podobném dobrodružství ve školce doma zajisté oceníte energeticky úsporný sušák obuvi Orava SW-470, který dokáže najednou vysušit až čtyři páry bot.
Na cestách se může hodit skládací varianta sušáku Orava SW-482, který díky elektrickému radiátoru rychle a šetrně vysuší dva páry bot nebo rukavic. Ovšem praktičnost něco stojí, skládací varianta vyjde na necelých 50 eur. Stojí tedy jen o 10 eur méně, než výše uvedený stacionární sušák Orava SW-470, který však usuší dvojnásobný počet bot či jiného promočeného oblečení.
Pevná varianta sušáku Orava SW-471 pro dva páry bot si můžete pořídit za necelých 50 eur a sušák Orava SW-472 pro tři páry bot, který se může pochlubit elegantním designem a integrovaným ovládáním včetně světelného indikátoru může být váš za necelých 55 eur.
Saďte stromy, ať máme co sušit a vařit…
V rámci dní Země už dobrovolníci a zapojené společnosti reálně vysadily stovky milionů stromů, desítky milionů dobrovolníků se zase zapojilo do úklidu vybraných úseků volné přírody či městských parků. Organizátoři zahájili osvětové iniciativy ve 149 zemích světa a v rámci projektu Zelená škola již udělili přes 7 miliard grantů. Jejich prostřednictvím mohou školy, školky a univerzity získat příspěvek od 500 do 3 500 dolarů na různé projekty. Může jít o úpravu školního parku, navýšení ekologických témat ve výuce, ale také o přípravu informačních akcí pro veřejnost, ba dokonce zákonodárnou snahu o zavedení účinnějších legislativních postupů při ochraně přírody.
Den Země svým jarním termínem bohužel ještě příliš neláká na sklizeň lesních a jiných plodin, na které je ještě většinou příliš brzy. Avšak v létě a na podzim se milovníci přírody neobejdou bez sušičky ovoce a zeleniny Orava SU-103 A. Mohou tak naplno zužitkovat plody přírody a země, které vydrží usušené v komoře nebo ve spíži klidně i celý rok. Usušené ovoce, zelenina, bylinky nebo houby v sobě uchovávají velké množství vitamínů, minerálů, stopových prvků i vlákniny, a to vše bez použití chemie či konzervačních látek. Usušené kousky můžete opětovně namočit a získat tak čerstvý základ pro přípravu výborných omáček, ale i salátů nebo polévek, a to i během té nejtužší zimy.
Sušička se ovládá jednoduše, doslova stiskem jediného knoflíku, přičemž je nastavena na univerzální teplotu sušení 50 °C. Kousky jablíček, banánu, citrusů, mrkve, bylinek nebo vlastnoručně natrhaných hub můžete navrstvit na pět, ba dokonce až sedm mřížek. Přístroj, bez kterého se žádný milovník přírody neobejde, si vystačí s příkonem jen 230 wattů a vyjde vás na méně než 30 eur. V manuálu se navíc dozvíte vše nejen o sušení různých potravin, ale také o co nejšetrnějším přístupu k nim a minimalizaci spotřeby elektrické energie.
Nízkou spotřebu energie má také multifunkční tlakový hrnec Orava MH-04. V kuchyni dokáže nahradit hned několik elektrospotřebičů, neboť disponuje devíti přednastavenými varnými programy, včetně vaření pod tlakem. Právě jako tlakový hrnec výrazně šetří čas i energii a zároveň pečuje o to, aby byly v jídle v co největší míře uchovány všechny živiny. Díky nepřilnavému keramickému povrchu už žádné jídlo nepřipálíte.
Oválný půdorys je zase zárukou, že hrnec nezabere zbytečně moc místa na pracovní desce a nádoba o objemu až šesti litrů vystačí i pro vícečlennou rodinu. Vnější stěny hrnce jsou teplovzdorné, abyste se při manipulaci s ním nepopálili. Přístroj má nízkou spotřebu elektřiny a ve srovnání s elektrickým sporákem můžete jeho používáním snížit spotřebu elektrické energie na polovinu.
Elektro patří do elektra!
Tématem letošního Dne Země je redukce plastů v prostředí. Jako hlavní cíl si organizátoři vytyčili celosvětové snížení produkce plastů o 60 procent. Ty tvoří podstatnou část elektronických zařízení, která však jako elektroodpad podléhají ještě podstatně přísnějším podmínkám pro likvidaci než samotný plast. Světová produkce elektroodpadu roste pětkrát rychleji než jeho zdokumentovaná recyklace. Podle pravidelného průzkumu Global E-waste Monitor bylo v roce 2022 vyprodukováno 62 milionů tun elektroodpadu, což je o 80 procent více než v roce 2010.
I když Česko dlouhodobě patří mezi země, kde lidé třídí a recyklují domácí odpad, množství elektrovýrobků stále končí mezi komunálním odpadem nebo v kontejnerech na plasty. Elektroodpad přitom zdaleka není jen počítač, mikrovlnná trouba nebo varná konvice, ale například i žárovky, baterky, sluchátka nebo elektronické cigarety. V případě větších elektrospotřebičů je nejrozumnější využít tzn. zpětný odběr, tedy povinnost prodejce odebrat od zákazníka zdarma použitý elektrospotřebič. Ideálním řešením jsou samozřejmě také stále populárnější sběrné dvory nebo sběrné kontejnery červené barvy, určené speciálně pro elektroodpad.
Recyklace elektroodpadu se provádí buď ruční demontáží spotřebiče, nebo mechanicky za pomoci drtiče a následnou separací podle jednotlivých látek. Odstraní se tak přebytečný plast, sklo nebo kov a zůstanou samostatné elektrosoučásti. Recyklovatelné materiály se vracejí zpět do výroby. Ne vždy je to však možné, některé plasty pocházející z elektrozařízení mohou obsahovat nebezpečná aditiva, znemožňující jejich recyklaci. Jedná se zhruba o pětinu demontovaného odpadu, který je třeba spálit ve specializovaných provozech. Celosvětový objem elektroodpadu vyprodukovaného v roce 2019 v sobě zahrnoval recyklovatelné suroviny v hodnotě téměř 60 miliard dolarů. Recyklovat elektroodpad správně je proto nejen ekologické, ale také výhodné!
Zdroj obrázků: Orava, Eurostat, Wikimedia
Product Grid for Eco položky
Vysoušeč obuvi SW-470 
Skládací vysoušeč SW-482 
Sušička ovoce SU-102